Zimní dovádění Laurinky a Bettynky 15.2.v Pístovicích

Přináším novinky aneb co týden dal.

V tomhle týdnu, jsme se venku potkaly s Eliškou a Bonie a jejich páníčkem venku. Připojily jsme se a vyrazily s šedivkama ven. Šli jsme k šedivkám na zahradu dát krmení králíkům.No to se nemělo stát. Pan Mittner otevřel klícku a Laura do ní skočila za králíkem a vyhnala ho ven, tam ho honila i přes moje nadávání. Měla jsem srdce snad až v krku, ale Laura se neuklidňovala a králíka jsme nemohli chytit. Bylo to fakt drama..! Pak se přihnala nejspíš Eliška a králíka chytla, ale pouštět se jí ho nechtělo. Její páníček na ní zakřičel a vzal králíka do náruče.Ten byl chudák tak vyděšený, že jsme se báli aby to vubec přežil. No doufám, že to teda přežil!

Přišla sobota a panička si vyjela poprvé na hory vyzkoušet snowboard. Měla jsem jet s ní, ale pak se usoudilo, že by to pro mě byla nuda a že bude lepší když zůstanu doma a pak se mnou páníček půjde někam do lesa. Tak se i stalo. No panička si snowboarding mooc pochavlovala, a byla dost překvapená jak jí to ,, šlo" S pády počítala, ale že se hned první den naučí jezdit na vleku a sjíždět kopec to netušila. Nicméně když se dneska probudila, tak si myslela, že moji procházku s Bettynkou odvolá. Bolelo ji celé tělo a na kolenách má pěkné modřiny. No tak přece jen na tom nebyla tak nejlíp. Nakonec se vzchopila a prochajda se uskutečnila.

Betty s pánečkama k nám přijela asi v 14:00. Chtěli se podívat do Pístovic, tak jsme jim přání splnily a vyrazili. Celou cestu jsme se kočkovaly jako štěňata. Sněhu bylo fakt dost a docela nás to zmáhalo -hlavně pánečky. Když jsme přešli louku u sv. Martina a slezli z kopce na ,,Karlín" - křižovatka do Pístovic či Lulče tak jsem hned ozkoušela teplotu vody. Betty se držela na břehu, aby náhodou nezmrzla!!! Panička už to ignorovala, protože spoléhala na to, že vím co dělám :D:D:D..V Pístovicích jsme se trochu prošli po komplet zamrzlém rybníku a pak se přesunuli na Lagunu -tj. restaurace. Tam si páníci od Bett dali svařáček a moje panička si dala horký čaj, my s Bett jsme si vysloužily aspoń pamlsky. Pak jsme šli lesem do Lulče. Tam jsme zase paničce pěkně zavařila. Jako obvykle jsem chytla stopu a to hoodně čerstvou. Když mě panička volala tak uviděla jen bílé zadečky srnek a za nima žlutou šmouhu. To jsem byla já, kdyby to někdo nepochopil. No volání bylo marné. Oběhla jsem celý lesní břeh a pak jsem se uráčila vrátit zpátky. Popošli jsme kousek dál a následovalo to stejné. Jenže to už nebyla žádná švanda. Panička s pánečkama volala jak na lesy a pískala co to šlo, ale já nikde. No časově to mohlo být do 10ti minut možná malinko víc. Panička pěnila, že by mě v tu chvíli asi přetrhla! Jenže já jsem si to vesele štrádovala až dáááleko za kopec za stopou a nějaké volání mi bylo ukardené. No pak jsem  ted po dlouhé době přišla. Dostala jsem na zadek, ale nějak mi to v tu chvíli nevadilo, byla jsem ráda, že jsem ráda :D Před domem jsme se s kamarády rozloučili a já jsem šla do boudy dělat hajíí...

ostatní fotečky, které jsou hezké jsou na www.lauris.rajce.net nebo v galerii (ta vás stejně odkáže na tenhle odkaz)