Úspěch z koutů lovečiny :)

Tak konec listopadu byl pro mě velice příjemný. Chodily jsme s Lauris na procházky ať už bylo hezky nebo škaredě. Cestou jsme narazily na místo, kde řádili divočáci -to zase bylo řádění ze strany Lauris :) holt lovec tělem i duší

Pak jsme opět cvičily stopu. Lauris sice bezvadně dohledala, ale trošku to trvalo. Pachová stopa nebyla dostatečně uležená a navíc podle mě už kůže králíka není dobře cítit, protože vysí venku a vlivem větru asi ,,vyvětrala" :D, takže máme domluvenou novou kůži a to zaječí. Doufám, že budeme mít možnost si aport, stopu, dohledávku nebo rovnou nahánění (což Laurince moc dobře jde, když ví, že tam nějaký zajíc nebo bažant nebo cokoli jiného je).

* Jak bývá zvykem v sobotu se pořádají hony, kterého se zúčastil i můj brácha. Dost si pochvaloval práci výmaráka a dvou maďarek, kteří tradičně působí na honech v Císařově. (- Zde pokud se nám bude lovecky s výmarkou dařit ,,což doufám bude" tak budeme hostovat na honech. Jak citoval můj děda: ,,Není nad to sledovat práci psů na honech.) Takže zpátky, brácha dovezl domů 2 bažanty. Lauris z nich sice byla paf, ale nosit se jí ,,to" nechtělo. Jenže až už jsem to pořád dokola a dokola zkoušela, tak jí to asi seplo a bažanta -věřte nebo ne přece jen vzala a chodila s ním jako primadona :o). Sice to zatím nebyl aport jako aport - odhození + povel přines, ale i tak to pokládám za veliký úspěch a myslím, že co se týče našeho dalšího výcviku, tak je to veliký posun, který bude Laurinku bavit.