31.1. - poslední lednový den

Tato procházka byla věnována Lauris a Behiškovi.

Bylo dost škareně, mrholilo a padal mokrý štiplavý sníh. V tomhle počasí se paničce ven moc nechtělo, ale pak jsem ji přemluvila a šlo se. Daly jsme echo o procházce Behiškovi a Peťovi (páníčkovi) Ti hned souhlasili a šli s náma.Okruh byl fakt dlouhý a za toho počasí ještě náročnější. Panička ani nefotila, protože za 1. by z nás byly jen šmouhy a za 2.  počasí tomu fakt nepřálo. Šli jsme na Hartlůvku a do lesů za ní tzv. ,,Na vysílač". tam to bylo bájový, pořád jsme se s Behim provokovali, sem tam na sebe i zahučeli a přetahovali o klacíky. Behišek pěkně poslouchal a bylo vidět, že trénovali přivolání. Já jsem se chvilkama chovala jako samostatná jednotka a dělala si procházku i výběhy po svém, pěkně mezi stromama hluboko do lesa. Jelikož mě paniččino volání vůbec nezajímalo, tak na mě pořád čekali. Došli jsme na parkoviště u Libuše a tam Behišek narazil na pet lahev. Hrozně ho bavilo si s tím hrát a tak mi to nedalo a přidala jsem se. Přetahovali jsme se o to asi 10 minut. Pak jsme lezli do šílenýho kopce zase na kopaniny ke kostelu sv. Martina. Aby toho nebylo málo obešli jsme ho jak to nejvíc šlo. Já jsem chvilkama stávkovala, protože ta stopovaček srnek atd je fakt náročná.Doma jsem byla ráda, že jsem ráda a radši si šla pokojně lehnout. Věřím, že Behišek by si ten okruh dal ještě jednou.

Fotek bylo málo a tak jsou ve společném albu ze dne 1.2.2009

www.lauris.rajce.net a v galerii