Tří dny v Nížkovicích 12.-14.8.

30.08.2009 19:59

Tak panička to tento den (12.8.) měla dost hektické. Dopoledne se panička vrátila z třídenního pobytu u babičky a hned na to se ozvala Dáša od Betty, že za náma přijedou. Tak jsem ani chviličku neváhaly a pěkně je u nás přivítaly. Vyrazily jsme klasicky- kam jinam, než k Hartůlvce. Laurinka byla z Bettynky opět unešená, lítaly jako dvě nerozlučné sestry a neustále se škádlily :o)..myslím, že i kdyby věděla, že nás čeká ještě cesta do Nížkovic za Chessim, tak si bude užívat úplně stejně. Když jsme přišly domů, tak Lauris si asi řikala..téda to byla procházka, teď si chviličku odpočinu a ono nic! Jakmile přijel páneček z práce, naložily jsme saky paky, panička si se mnou sedla na zadní sedadla a jelo se. Já jsem opět nechápala co se děje, ale jakmile přišly slavkovské serpentýny asi mi to docvaklo.

Cesta do Nížkovic

 Jak říkám, když jsme projeli první zatáčku nad Slavkovem, už jsem věděla kam se jede, ale musím říct, že nad tím Slavkovem to teda pěkně páchlo nějakým hnojem- hnojem v lepším případě :D. Panička už už chtěla zavírat okýnka, jenže mě ta vůně tak zlákala, že jsem jí tam strčila hlavu a snažila se vyčmuchat směr té užasné ,,vůně" . Když jsme konečně sjeli ten kopec plný zatáček, kde se mi vždycky udělalo zle, tak jsem si poslušně lehla paničce na nohy a čekala až dorazíme na místo.

Podvečerní procházka..trochu o nervy :oD

Když jsme přijeli, tak naši hostitelé na nás už čekali, rychle jsme se rozloučily s pánečkem, panička odnesla věci do klubovny - tady jsme spali :) a vyrazili jsme na Kačák. Na tento rybník nás nížkováci ještě nikdy nevzali, tak jsme byly docela natěšené...Já jsem, jak říká panička, klasicky šmějdila po poli a hledala nějaké myšičky. Doost mě dostala auta, která se proháněla po silnici hned za polem. Jenže jak už to se mnou chodí a večer hůř vidím, tak jsem si to nějak spojila s běžícíma srnkama a vydala se za nima. Paničky mírně nechápaly co se děje, protože žádnou zvěř neviděly :D, i přes to se mě snažily odvolat, ale těch ,,srnek" tam běhalo čím dál tím víc a já jsem nemohla odolat :). Pak mě trklo, že bych se asi měla vrítit, jinak dostanu haště a tak jsme nabrala zpáteční směr. Paňucha si mě dala na vodítko a já pořád po těch ,,srnkách" pokukovala, tak nechtěla nic riskovat. Konečně jsme přišli ke Kačáku. Pomeřně to tam smrdělo, ale bylo tam úžasně rozrostlé rákosí. Tak mě panička se vší důvěrou pustila..jak pak naznala, neměla to dělat. Já jsem zase chytla, nejspíš srnčí stopu a paničky mohly hulákat jak chtěly :o(..jen teda nevim, proč to Chesiho nebere :)..co může být lepšího než chvíle na stopě. S těma chvílkama by mě panička asi dala, protože podle ní jsem byla v tahu dobrejch 5 i víc minut a to už fakt chvilka není. Konečně jsem se uráčila přijít, stalo se to co jsem čekala, ale zlobit jsem se nemohla, protože jsem dostala na zadek právem. Pak jsem šla už celou cestu na vodítku a panička chytala tak trochu záchvaty, protože jsem furt tahala doprava pak zas doleva a nebyla jsem schopná se uklidnit, tak mi sem tam nějaká zase přiletěla. Přebrodili jsme se přes pole a ocitli se na úžasném výhledu na silnici směrem do Nížkovic a Slavkov odtud vypadal hodně blízko. Za chvilku začali dost štípat komáři a tak jsme se vypravili zpátky.Na poli Chess narazil na ježka a už už ho chtěl vzít do pusy, ale věděl, že by od paničky dostal pleskanou, tak ho nechal být. Nebyla bych to já, kdybych toho ježka neucítila. Opět sem paničku potáhala přes půl pole, a to už jsem věděla, že mi to neprojde. Paničce ,,tekly" nervy a snad měla v hlavě myšlenku, že mě na místě zabije :). Já jsem to jako obvykle ignorovala a vzala ježka do pusy a hrdě jsem si ho odnášela!! No jsem lovec tělem i duší a ať si o retrívrech říká každý co chce. Panička měla ruku už skoro mrtvou, jak mě furt kočírovala na tom vodítku..dneska jsem prostě nebyla v té roli nádherné modelky z fotek ,ale v roli lovce, kterého jen tak něco neodradí.

Noc

V noci opět, Lauris nenechala Chessiho v klídku..pořád ho otravovala, nabízela mu uzel a snažila se ho vybídnout ke hře. To se jí moc nedařilo, po chvilce vytuhla a o tom velmi aktivně prožitém dni si nechala jen zdát. :o)

Den druhý :)

Ráno nás Laurinka opět probudila, když lákala Chessiho na suk a chtěla si s ním hrát. Ten si s ní chvilku hrál, ale pak se na ni vykašlal a šel si lehnout. To Laurinku neodradilo a začala ho olizovat, jak to má poslední dobou zvykem :D. Chess to trošku nechápal a v duchu si asi říkal, jak je praštěná :D. Pak jsme se vydali do obchodu, pro nějaké jídlo na snídani. Po jídle jsme se vydali na procházku. Šlo se na Jalovák.  Čtyřnozí opět hledali na poli myši a my s Terčou jsme zase kecaly..o tom jak si užíváme prázdniny, co ještě máme na plánu, jak nám to jde a nejde na cvičáku, co neobvyklého se nám stalo na nějaké procházce a v neposlední řadě jsme se bavily o výmarech - Jak jinak!! Mám takový dojem, že tyhle naše paničky si říkaj jedno a to stejný, až na to, že k tomu pokaždé něco přidají :), protože to už není možný, aby na každé procházce řešily ty stejný témata, ale vždy nějak jinak.  V lese jsem se prý chovala hezky, skoro vždycky, když panička zapískala na píšťalku tón, který znamená ,,ke mě"  (s tím, že to ,,ke mě" ještě řekla, protože se to učíme, ale zatím se nám to daří a já už asi chápu co po mě chce) jsem přišla. Byl to ode mě pro paničku takový balzám na nervy, takže se kvůli mě aspoň chvilku nestresovala :D. Přicházeli jsme k Jalovému dvoru. Tam se procházelo prase a s ním snad 15 selátek. JÁ jsem byla překvapivě v klidu a tím jsem udělala paničce zase radost. O kus dál byla ohrada pro koně. Ti byli velice přítulní a nechali se hladit, ale já jsem si trochu držela odstup..přece jen to bylo větší než já, takže jsem nedělala machra a radši vyčkávala v pozadí. Pak jsme se  koukli i na stádo oslů....nevim, teda co s nima mám společného, když mi občas panička řekne: ,, Lauris ty seš, ale osel" ..to pro mě asi zůstane velkou neznámou. No, ale asi se nemám za co stydět, když ten osel není zas až tak škaredej :D. U Jalováku se Chess, klasicky ráchala, jak jen mu to bylo dovoleno..no a mě se dneska moc plavat nechtělo a spíš jsem tak okukovala břeh nebo se brodila ve vodě. Když se Chess dostatečně vyplaval a paničkám už byla dlouhá chvíle, namířili jsme si to zpátky. Na kopci jsme, ale odbočili jinam, prý, že si půjdem ještě zaplavat na koupaliště.... Tak jsem nic nenamítala ani Chess nebyl proti a tak jsme šli dál. Nedaleko koupáku, zase Chess našel v křoví ježka a mě to opět nedalo a šla jsem to taky omrknout. Jak jinak! Ježka jsem čapla a chtěla s ním vylézt ven. Panička mě chtěla chytit, ale přes bodláky se ke mě moc nemohla dostat. :o( Pak mě nějak překecala a šlo se dál.  :) Na koupáku, zase Chess blbnul. Furt se potápěl a skákal do vody, až jsem si říkala jestli má všech 5 pohromadě. Tady jsem jakoby chytla druhý dech a dostala větší chuť  k plavání. Pak jsem lovila klacky, které se schovávaly pod vodní hladinou - no byli fáákt nenápadní :o). Pak s náma paničky zkoušely postoje a běh a má panička se mnou dělala ještě nějaké kravinky a hecovala mě do aportování a tím mě vždycky dostane. ,,Domů" jsme dorazili úplně hotoví.

Laurinka se rozvalila na mé posteli a neráčila se odtud hnout. Až jsem si říkala, jestli jí něco není, protože ze své večeře snědla dobrou polovinu a na tu moji si ani nevzpomněla. Dokonce ani když jsme si opékali v krbu špekáčky, tak nevnímala a to už je co říct. Když už i mě se chtělo pořádně spát, tak jsem ji vystrčila na druhou stranu postele, abych si mohla aspoň lehnout :)

Den třetí :)

Ráno bylo stejné jako včera. Laurinka se probudila, hned šla vzbudit Chessiho a zase ho vyzívala ke hře. On, aby měl chvilku pokoj, tak teda souhlasil a šel si s ní hrát. My s Terez jsme plánovaly dnešní den. Já jsem musela být aspoň v 16:00 doma, abych stihla být v 17:00 na tréninku žen v hasiči, takže jsme nemohli jít mooc daleko. Shodli jsme se, že zase půjdeme na koupák. Jak si čtyřnozí dohráli, tak jsme vyrazili. Cesta i tak byla po náročném včerejšku, pomerně dlouhá a brzo jsme byli unavení. Na koupáku, jsme s Terčou odmítaly hafanům posluhovat :D a aporty, které do vody chtěli hodit, si museli přinést až k nám. No Lauris, se na to jak jinak po chvilce vyprdla a radši šla drtit klacky, které si včera natahala z vody na břeh. Když jsme naznali, že už toho máme všichni plné kecky, tak jsme nabrali zpáteční směr a šli domů. Tam na nás už čekal Chessiho páneček. Naložili jsme věci do auta a mohli vyrazit. Celá cesta dopadla dobře. Laurinka nezvracela a ani se nechovala jakoby měla namále :), takže vše OK.

Byly to krásně prožité 3 dny v období prázdnin a my pevně věříme, že tohle příští rok zase zkopakujeme a snad už i s výmaříma štěndama. :)