S Annie v Jedovnicích 24.- 27.8.

31.08.2009 12:54

S mojí skoro sestřičkou Annie a paničkama jsme si naplánovali dovču. Měli jsme jet na Plumlovskou přehradu, vše bylo domluvené, ale pak jsme se dozvěděli, že přehrada je špinavější než místní rybník, takže jsme pobyt zrušili. Místo toho, jsme vyrazili do Jedovnic do kempu Olšovec.

Vyjeli jsme v pondělí (24.8.) kolem 15:00. Auto jsme měli naložené, jak jen to šlo, ale v kufru byl jen batoh..prý, abychom tam s Annie měly místo :D..tomu se říká luxus. Páníček Annie s náma jel, jak o závod a panička mu v jednom kuse opakovala, aby nejel tak rychle, jinak, že se pozvracím..ostatně naše auto to nebylo, takže žádnej stres :D. Konečně jsme tu zběsilou jízdu ukončili na recepci v kempu. Paničky zaplatili pobyt a šli jsme se ubytovat. Měli jsme 4lůžkovou chatku, abychom tam měli dost místa. Málem bych zapomněla na malou paničku Annie- Terezku, která s náma taky jela. Jen co jsme odložili věci, vydali jsme se k rybníku.

U vody

Když jsme přišli k rybníku (Olšovec), paničce mírně zatuhlo. U břehu se ráchalo asi tak 20 kačen. Jenže se tvářili dost ochočeně a vůbec se nás   nebály.Takže panička se mě bála pustit. Zato Annie už dávno plavala, protože to prostě není lovec tělem i duší, tak jako já. Pak už to paničce nedalo a řekla si, že ty kačeny přece nejsou tak pitomé, aby se ode mě nechaly chytit :D a pustila mě. Já jsem ani nepřemýšlela nad tím jaká je voda a vrhla se za nima. Panička volala, pískala , ale bylo jí to prd platné.. Měla jsem kačku už na dosah a ona pořád nevzlétala!! Paňucha už si říkala, jak to asi všem vysvětlí, kdybych ju náhodou čapla. No, jenže milá kačena na poslední chvilku vyletěla a já se vracela, skoro přes půl rybníka s prázdnou. Pak jsem si za kačenama udělala už jen pár plaveckých výletů a když jsem zjistila, že se se mnou fakt kamošit nebudou, tak jsem si radši hleděla dummyka, který mi panička házela. Po koupačce jsme si šli obejít část rybníka a skoro za tmy se vrátili do chatky.

Noc

Celou noc jsem ležela u dveří a hlídala. Sem tam jsem bafla, aby lidi věděli, že hlídám. Paničku už to docela zlobilo, protože nemohla spát. Annie (skoro domácí pes) to všecko ignorovala a vesele spala dál.

Den druhý

Tento den jsme si naplánovali vycházku do Rudic, konkrétně na tzv. Rudické propadání. Cesta mohla být dlouhá tak 3km (tam + 3 zpět). Šlo se pěkně lesem, kolem vody..no co víc si přát. Já jsem před paničkama šla vždycky aspoň 50metrů a to v různém úhlu :D..jednou do lesa na stopu, jednou k vodě..:). Paničky si povídaly, mezi tím i fotily a pak vyprávěly pohádku Terezce, aby cesta rychleji utekla. Počasí nám přálo, bylo teplo a sluníčko svítilo. Když jsme se na jendom odpočívadle najedli a napili :), vyrazili jsme na zpáteční cestu. Do chatky jsme přišli ve stavu K.O. :D a děsně se nám chtělo spát. Takže po večeři hupky dupky do hajan.

Den třetí

 Vstávali jsme brzo ráno a vyrazili do města. Paničky s sebou tahly batohy a na nich připnuté náhubky, což bylo divné. Naplánovaly totiž výlet do Boskovic přesněji do Westernového městečka . Z Jedovnic jsme jeli autobusem asi 7 km do Blanska a odtud přestoupili na bus do Boskovic (cca 25km)..cena za 2 dospělé a 2 pesany nás vyšla na rekordních 110,- !!! Myslím, že za chvilku bude jízda autobusem jen pro bohaté :D. Panička si mě napasovala pěkně pod sedadlo, abych prý nazavazela lidem v uličce. Že by se mi to zrovna líbilo to se říct nedá..Annie jakožto měšťák, byla zvyklá. Lehla si pod sedadlo a dá se říct, že spala. Já jsem na paničku dělala smutný obličej, aby mi konečně sundala ten náhubek, když se na nás stejně nikdo nedívá :o). Už mě nebavilo sedět, proto jsem si lehla a panička si oddychla, že bude chviličku pokoj. Seděli jsme zrovna na super místě, před námi bylo sedadlo na stupínku (nad předním kolem autobusu) já jsem se natáhla do šikmé polohy,  hlavu si položila na ten stupínek a nohama se zapřela o ,,nohu" sedadla. Takhle jsem jela..no spíš spala celou cestu, až do Boskovic.Když jsme vystoupili čekal nás šok. Do west městečka to byly aspoň další 3 km!! minimálně a nejel tam žádný speciální autobus. Nedalo se nic dělat, bylo vedro a my jsme se plahočili pěkně celou cestu do kopce. Konečně jsme dorazili, jenže tak vyčerpaní, že se nám už nic nechtělo. V městečku bylo moře lidí.Pořád tu někdo střílel, jak na Silvestra :D a jezdili tu indiáni na koních. Potkala jsem i kozu na provázku, zkoukla představení (takový menší Kabaret), show s lasem, přestřelku, rýžování zlata, dokonce i malování na tvář v indiánském stylu a v neposlední řadě i představení o Vinnetouovi (nebo jak se to píše :D) Všecko bylo náramě fajn, dokonce na nás pustili umělý déšť, který nás příjemně v tom vedru schladil, já jsem s Annie jsem si lehla do rybníčku s rybami (což bychom podle vstupního řádu neměly), všichni si nás hladili, ale co bych vážně pro příště zrušila, byla ta střelba. Mým uším to zrovna moc dobře nedělalo. Prý jsem chvilkama chytala úplné záchvaty šílenství!!! Jinak musím jedině chválit. Vše bylo krásně připravené a se psy se mohlo, téměř všude. Zpátky jsme šli zase ty úchvatné 3km, ale aspoň z kopce. Na autobus do Blanska jsme taky moc dlouho nečekali, no a v Blansku už na nás čekal páneček Annie a odvezl nás autem do kempu.

V kempu jsme chytily druhý dech. Furt jsme se s Annie kočkovaly a já jí udělala masáž kůže :D, dokonce jsme skákali z chatky - oknem :o). Prostě paráda. S Aňulí jsme bez sebe neudělali krok a náramně si to užily. Paničky, ty o nás raději už nechtěly ani vědět a válely se na postelích. :) Večer jsem spala jako dřevo a tak se konečně vyspali úplně všichni.

Ráno jsme museli do 9:00 vyklidit chatku. Ač byl návrat na plánu až kolem 17:00, jeli jsme hned jak přijel Annienky páníček pro věci. Ne, že by se nám tam nelíbilo!! Rybník, byl super..procházky taky a nikdo si na nás nestěžoval (nebo o tom aspoň nevíme :D), jenže paničkám, už se nechtělo složitě plahočit autobusem, tak jsme si dopřáli zpáteční jízdu autem.

Doufáme, že příští prázdniny opět někam vyrazíme, klidně i s více hafíkama -  ať je větší sranda!!! Budeme na to s radostí vzpomínat :o)